KMS!

Jíťa

-         slivovice ji zmohla na tolik, že o sobě neví, dobrovolník Tomáš a skvělá kamarádka Jana se ujali nepříjemného úkolu jí trochu přivést k sobě. Jediné co je napadlo: studená sprcha, byl to těžký úkol, Jana (nenávidí studenou vodu) odvážně vlezla do sprchy a vzala si hadici od sprchy, Tomáš chytil Jíťu za ruce a hlavu jí strčil pod studenou tekoucí vodu, na jediná slova, na která se Jíťa zmohla, zněla: „Néééééé, vodu nééééé, já tady nemám šampón!!!!“ (Nutno podotknout, že ta voda měla teplotu necelých 4°C.),

-         když se ji podařilo dostat do postele, pořád křičela, že chce k Věře (nemožné, jak šli k sobě, okamžitě zdrhali z dosahu lidí, co se jim snažili pomoct). Sílu měla pořádnou, myslím, že by vyhrála pohár v karate,

-         další pokus jak se osvobodit byl marný pokus: „Já mám děsně vysušenou pleť, potřebuju se namazat“. Jana ve snaze vyhovět ji a konečně dosáhnout, toho aby usnula, vzala tělové mléko, kydla jí pořádnou vrstvu na ksicht, rozetřela to a na výletě byl v zápětí klaun s bílým obličejem,

-         je celkem jasné, že někomu musela dojít trpělivost, a taky došla, Jana ač slabá a hubená dala Jíťe takové facky (jednu z jedné strany, druhou z druhé strany), že se na ni málem všichni vrhli, aby Jítě neubližovala, špatné na tom je, že si to Jíťa nepamatuje L,

-         po dlouhé době záchranné práce slavili úspěch, Jíťu se podařilo dostat do postele (do jiné než Věru), ale slivovice vykonala své, žaludek to neunesl a chtěl ven, jak jinak než zvraceném, že? Jituš náhlým osvícením a myšlenkou, že když se vyzvrací do ruky, půjde to pak jen z ruky přemístit do záchodu, chyba lávky, ruka nebyla tak veliká a obsah žaludku skončil v ruce i na podlaze,

-         do teďka nikdo nechápe, jak si Jíťa v blbém rozpoložení (v opilosti), mohla nařídit budík na půl pátou ráno, aby se mohla nepozorovaně přemístit k Věře, toť záhada, naštěstí Jana šla spát až v pět ráno a tohle jí rázně zatrhla J.